Wudy, společnost

Ve svém minulém životě jsem byla šumavským sklářem. Tyto myšlenky mě přepadají při pomyšlení na to, jak mě sklo odjakživa přitahovalo. Prakticky od dětských let do současnosti se ke sklu vracím a zaobírám se různými způsoby jeho zpracování. Zhruba v roce 1997 jsem přesvědčila manžela, aby si kvůli mě koupil kompresor a já mohla na sklo pískovat ornamenty, pak mi vyrobil pískovací box. Je tak obrovský, že bysme do něj mohli zavřít menšího slona. Používáme ho dodneška. Šablony pro pískování jsem vyráběla ručně nebo v počítači a řezat jsem je nechávala v reklamní agentuře. Takhle to ale dlouho nešlo, protože v té době šablony byly hodně drahé. Následoval nákup staršího plotru, jenže to znamenalo začít taky vyrábět písmena a šablony i pro ostatní. A tak mě momentálně tato práce živí. Kromě pískování, jsem objevila taky tu fázi, při které se sklo za vysoké teploty tvaruje. Bohužel nevlastním menší huť, ale jsem kahanářka. Tak se říká ženě, která sedí u sklářského kahanu a za vysoké teploty ohřívá a tvaruje tyčinky lampového skla a tímto způsobem vyrábí vinuté perly (takzvané vinutky) anebo zvířátka. Takovou ručně vyráběnou krásou jsme světově proslulí. A tak jsem prakticky samouk, mnoho hodin jsem pilně trénovala a snažila stvořit cosi víc než jen jednoduchý skleněný korálek (ale i to je kus zručnosti). Jestli se mi to daří, můžete posoudit sami …